Prvně mi vyrostly plody na broskvoni. Po tolika letech od doby, co jsem zasadil malý stromek. Jednou zmrzly květy, jednou vše potloukly kroupy. Sucho, nebo prostě zase něco. A konečně se zadařilo. Trpělivost, to je asi největší deviza zahradníka. Raduju se z každého jabka, které vyroste. Občas remcám, že musím zalévat. Někdy zalévám od jara do léta a nic nevyroste. Něco vypěstovat je umění. Chce to souznít s přírodou, chce to pokoru… Jo a to rajče na fotce není moje, to je babičky úroda (-:
