Rok od roku zjišťuji, že je pro mě čím dál těžší, něco vypěstovat na zahradě. Vyžaduje to pravidelnou péči a trpělivost. A to jsou vlastnosti, které člověk musí také dlouhou dobu pěstovat. Mě se to zatím moc nedaří. Proto je pro mě potom jednoduché, radovat se třeba i ze tří jablek na stromě.
Je to jak lusknutí prstem, vzít košík v supermarketu a naskládat do něj mrkev a jahody a pak kreditkou pípnout. Není nic jednoduššího. Žádné úsilí, nulový kontakt s přírodou. Je jedno, jestli je zima nebo léto, hlavně aby u pokladny nebyla moc velká fronta…
Nejkrásnější je ovšem jen tak sedět, třeba večer a v klidu vnímat to ticho a klid na zahradě. Všem doporučuji.
